Publikační činnost: 2017
BDD - odborné články v domácích recenzovaných časopisech

Plánování, načasování a důvody odkladu narození prvního dítěte v České republice [The planning, timing, and factors behind the postponement of first births in the Czech Republic ]. / Anna Šťastná, Jitka Slabá, Jiřina Kocourková - In: Demografie. - ISSN 0011-8265 - Roč. 59, č. 3 (2017), 207-223 (17 s.).

[ Šťastná, Anna - Slabá, Jitka - Kocourková, Jiřina ]

Externí odkaz
Anotace:  Přechod k plodnosti realizované v pozdějším věku je jedním z nejvýraznějších rysů demografických změn v posledních letech. S využitím životních statistik i dat z průzkumů článek analyzuje příčiny a důsledky odkladu plodnosti v České republice. Autoři se zaměřují na plánovaný věk plodnosti a na důvody, proč ženy neplní své plány a odkládají narození prvního dítěte na mnohem délší období, než původně plánovaly.
 
Anotace v angličtině:  The transition to childbearing at a later age is one of the most striking features of demographic change in recent years. Employing both vital statistics and survey data, the paper analyses the causes and consequences of fertility postponement in the Czech Republic. The authors focus on the planned age of childbearing and on the reasons why women fail to fulfil their plans and postponing childbearing for a much longer period than originally planned.
Klíčová slova: plánování rodiny; chování demografické; chování reprodukční; rodičovství

Klíčová slova v angličtině: first birth; fertility postponement; fertility planning
Klasifikace: T04 - rodina, rodinná politika, gender
Pracoviště: VUPSVPRP Typ: Článek z periodika

Publikační činnost: 2018
ADC – odborné články v zahraničních impaktovaných časopisech

Fatherhood in a Changing Society: Shifts in Male Fertility Patterns [Otcovství v měnící se společnosti: posuny ve vzorcích mužské plodnosti]. / Renata Kyzlinková, Anna Šťastná - In: Sociological Research Online. - ISSN 1360-7804 - Roč. 23, č. 2 (2018), s. 328ľ353 (26 s.).

[ Kyzlinková, Renata - Šťastná, Anna ]

Anotace:  Model plodnosti v České republice, stejně jako v ostatních zemích střední a východní Evropy, prošel v poslední čtvrtině století dynamickou transformací. Cílem této studie je přispět k diskusi o vlivu strukturálních a situačních proměnných na plodnost v zemích s nízkou plodností a rozšířit diskusi zavedením pohledu na mužskou reprodukci. Cílem je identifikovat faktory ovlivňující přechod k otcovství mezi českými muži a diskutovat mezigenerační změny v reprodukčních vzorcích. Použité údaje jsou převzaty z českého průzkumu generací a gender (2008). Přechod k prvnímu dítěti byl analyzován metodou modelování historie událostí. Výsledky ukázaly, že přechod k otcovství je pozitivně ovlivněn partnerským soužitím (zejména manželstvím), ukončením terciárního vzdělávání a samostatným životem. Naopak pravděpodobnost je výrazně snížena statusem studenta, absencí vztahu a podstatně starším partnerem. S využitím kohortního přístupu bylo stanoveno, že faktory, které ovlivňují přechod mužů k prvnímu narození dítěte, se mění v
čase. Pouze manželství si zachovává svou dominantní roli při přechodu k otcovství napříč všemi kohortami.
 
Anotace v angličtině:  The fertility pattern in the Czech Republic, as in other central and eastern European countries, has undergone dynamic transformation over the last quarter of a century. This study aims to contribute to the debate on the influence of structural and situational variables on fertility in low-fertility countries and extends the debate by introducing the viewpoint of male reproduction. The aim is to identify the factors influencing the transition to fatherhood among Czech men and to discuss intergenerational changes in reproductive patterns. The data employed are taken from the Czech Generations and Gender Survey (2008). The transition to first child was analysed using the event history modelling method. The results revealed that the transition to fatherhood is positively influenced by co-residence partnerships (especially marriage), by having completed a tertiary-level education and by living independently. Conversely, the likelihood is significantly reduced by student status, the absence of a relationship, and
having a considerably older partner. Employing the cohort approach, it was determined that the factors which influence male transition to first birth change over time. The clear linear impact of education on the transition to fatherhood apparent with respect to older cohorts no longer applies. Moreover, the influence of the family of origin, which made up a significant factor with respect to older cohorts, has all but disappeared in the youngest cohorts. Only marriage retains its dominant role with concern to predicting the transition to fatherhood across all cohorts.
Klíčová slova: ČR; vzdělání; analýza historie události; otcovství; první narození; plodnost mužů

Klíčová slova v angličtině: Czech Republic; education; event history analysis; fatherhood; first birth; male fertility
Klasifikace: T02 - stárnutí, staří, demografie
T04 - rodina, rodinná politika, gender
Návaznost: GA15-14736S Otcovství a mateřství v kontextech trhu práce a sociální politiky
Poznámka:  DOI výsledku: https://doi.org/10.1177/1360780418754565
Pracoviště: VUPSVPSDAPV Typ: Článek z periodika

Publikační činnost: 2019
BDD - odborné články v domácích recenzovaných časopisech

Vzdělání a přechod k otcovství v České republice: reflexe dvou společenských kontextů [Education and the Transition to Fatherhood in the Czech Republic: The Reflection of two Societal Contexts]. / Anna Šťastná, Renata Kyzlinková - In: Sociológia. - ISSN 0049-1225 - Roč. 51, č. 4 (2019), s. 393-419 (27 s.).

[ Šťastná, Anna - Kyzlinková, Renata ]

Anotace:  Cílem článku je identifikovat, jakou úlohu sehrávalo vzdělání při přechodu k otcovství u českých mužů ve dvou časových etapách charakterizovaných odlišným politickým a společenským režimem - období socialismu od r. 1960 do r. 1989 a přechodové a popřechodové obdo od r. 1990 do r. 2008. Používáme data získaná z českého šetření Generace a gender (2008) a metody modelování historie událostí. Vliv vzdělání je studován z hlediska jeho interakce s různými dalšími charakteristikami jednotlivce. Analýza odhalila, že reprodukční chování se liší v závislosti na úrovni vzdělání s ohledem na různé podskupiny, jak jsou definovány např. statutem partnerství nebo složením rodiny. Cílem studie je rozšířit debatu o vlivu vzdělání na plodnost zavedením aspektu mužského reprodukčního chování.
 
Anotace v angličtině:  The aim of the study is to identify the transition of men to first birth in the Czech Republic focusing particularly on the impact of the level of education. Two different time periods characterised by differing political and societal orders are subjected to study ľ the period of state socialism from 1960 to 1989 and the transition and post-transition period from 1990 to 2008. We employ data obtained from the Czech Generations and Gender Survey (2008) and the event history modelling method. The impact of education is studied in terms of the interaction thereof with various other characteristics of the individual. The analysis revealed that reproductive behaviour differs depending on the educational level with respect to differing subgroups as defined by e.g. partnership status or the composition of the family of orientation. The study aims to extend the debate on the influence of education on fertility by introducing the aspect of male reproduction behaviour.
Klíčová slova: muži; otcovství; plodnost mužská; modelování historie událostí; první dítě; vzdělání dosažené; plánování rodiny; manželství; soužití nesezdané

Klíčová slova v angličtině: Czech Republic; men; fatherhood; male fertility; event history analysis; first birth; education; family planning; marriage; cohabitation
Klasifikace: T04 - rodina, rodinná politika, gender
Návaznost: GA15-14736S Otcovství a mateřství v kontextech trhu práce a sociální politiky
Poznámka:  DOI: https://doi.org/10.31577/sociologia.2019.51.4.18
WoS: 000482033000003
Pracoviště: VUPSVPRP Typ: Článek z periodika


Báze dat jsou řízeny systémem WEBIS
Copyright © 1998-2011, CEIT