Publikační činnost: 2011
BDD - odborné články v domácích recenzovaných časopisech

K přínosu mateřských center pro děti, matky i společnost [To the benefits of maternity centers for children, mothers and society]. / Jana Paloncyová - In: FÓRUM sociální politiky. - ISSN 1802-5854 - Roč. 5, č. 3 (2011), s. 30-31 (2 s.).

[ Paloncyová, Jana ]

Anotace:  Historie vzniku tzv. "mateřských center" v ČR. Správa a činnost mateřských center (pořádání akcí se zaměřením na děti, matky, celé rodiny apod.). Přínos mateřského centra pro matku, příp. pro otce nebo pro prarodiče. Přínos mateřského centra pro děti. Přínos mateřského centra pro celou společnost. Síť mateřských center v ČR. Jeden příklad z praxe: Mateřské centrum Studánka (Praha 5).
Klíčová slova: ČR; příspěvek rodičovský; zab. v mateřství; dovolená mateřská; historie; svépomoc; matky; činnost dobrovolná; organizace neziskové; péče sociálně zdravotní; financování; politika populační

Klíčová slova v angličtině: Czech Republic; parental benefit; maternity benefits; maternity leave; history; self help; mothers; voluntary activity; nonprofit organizations; social and health care; financing; population policy
Klasifikace: T04 - rodina, rodinná politika, gender
Poznámka:  ?? článek není recenzovaný
Pracoviště: VUPSVPRP Typ: Článek z periodika

Publikační činnost: 2013
ABC - kapitoly v odborných recenzovaných monografiích vydaných v zahraničních vydavatelstvích

Kollektives Gedächtnis und historisches Bewusstsein [Collective Memory and Historical Consciousness (Kolektivní paměť a historické vědomí)]. / Štěpánka Pfeiferová, Jiří Šubrt - In: Formen und Funktionen sozialen Erinnerns. Sozial- und kulturwissenschaftliche Analysen. - Wiesbaden : Springer VS, 2013. - ISBN 978-3-658-00600-6. - s. 49ľ64 (16 s.).

[ Pfeiferová, Štěpánka - Šubrt, Jiří ]

Anotace:  Text otevírá nový pohled na téma vztahu lidí k jejich dějinám. Klíčovým pojmem je "historické vědomí," jež je konceptuálně rozlišeno od kolektivní paměti. Historické vědomí je utvářeno vzájemným působením čtyř komponent, kterými jsou: historická zkušenost, ideologie, historická věda a kolektivní paměť. Role těchto komponent je vysvětlena prostřednictvím schématu AGIL, navrženého Talcottem Parsonsem. Historické vědomí a kolektivní paměť jsou z této teoretické perspektivy interpretovány jako vzájemně provázané systémy. Vedle systémových struktur text nicméně uvažuje také další struktury, jakými jsou stratifikační, generační, institucionální či obsahové struktury, jež jsou užitečné při empirické analýze historického vědomí a kolektivní paměti.
 
Anotace v angličtině:  The paper opens a new perspective on the issue of the relation of people to their history. The key term is the notion of historical consciousness, which is conceptually distinguished from collective memory. Historical consciousness is shaped by the interplay of four components, which are: historical experience, ideology, historical science and collective memory. The role of these components is explained by means of the AGIL scheme developed by Talcott Parsons. Historical consciousness and collective memory are interpreted as interconnected systems from this theoretical perspective. However, in addition to the system structures, the paper takes in consideration other structures as well, such as stratification, generational, institutional and content structures, which are useful for empirical analysis of historical consciousness and collective memory.
Klíčová slova: vědomí historické; paměť kolektivní; zkušenost historická; ideologie; historie; teorie

Klíčová slova v angličtině: historical consciousness; collective memory; historical experience; ideology; history; system theory
Poznámka:  celkový počet stran: 278
Pracoviště: VUPSVPSDAPV Typ: Článek ze sborníku

Publikační činnost: 2014
BDD - odborné články v domácích recenzovaných časopisech

Česká empirická sociologie rodiny a její souvislosti se sociální politikou v meziválečném období [Czech empirical sociology of the family and its links to social policy in the interinterwar period]. / Olga Nešporová - In: FÓRUM sociální politiky. - ISSN 1802-5854 - Roč. 8, č. 4 (2014), s. 2-5 (4 s.).

[ Nešporová, Olga ]

Anotace:  Článek se zabývá otázkou propojení mezi sociologií rodiny a sociální politikou zaměřenou na rodiny. Nejprve představuje meziválečnou českou sociologii rodiny, a to především v podání jejího ústředního zástupce - Otakara Machotky. Přináší přehled jeho typologie rodin sestavené s ohledem na funkce institutu rodiny: 1. rodiny řádné, 2. rodiny nezdařené, 3. rodiny úchylné, 4. rodiny rozvrácené. Dále popisuje rozsáhlý empirický výzkum sociálně potřebných rodin realizovaný v roce 1931 na území Velké Prahy. Jeho významnou část tvořila zjištění jejich bytových podmínek. Sociální politika se v meziválečném období zaměřovala na problémy zapříčiněné industrializací a urbanizací a především pak na dělníky a jejich rodiny. Významným nástrojem bylo sociální pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Vinou ekonomické krize se ve třicátých letech 20. století stalo ústředním cílem sociální politiky řešení nezaměstnanosti, která nebývale vzrostla a navíc byla oproti předchozímu stavu dlouhodobější. Řešena byl
a nedokonalým gentským systémem (realizovaný odbory), který však pomáhal pouze zhruba jedné třetině nezaměstnaných, proto byl poměrně živelně doplňován dalšími opatřeními, např. akcemi potravinovými a energetickými, a později aktivní podporou zaměstnanosti, zejména ve stavebnictví. Přímé ovlivnění a dopad sociologických zjištění na sociální politiku nelze prokázat.
 
Anotace v angličtině:  The article deals with the question of the link between sociology of the family and social policy targeted at the family. First it presents Czech interwar sociology of the family, most notably as expounded by its key representative, Otakar Machotka. It gives an overview of his typology of families compiled with reference to the function of the family as an institution: 1. regular families; 2. failed families; 3. deviant families; 4. broken families. It goes on to describe extensive empirical research into socially needy families conducted in Greater Prague in 1931. Learning about their housing conditions was a central part of this research. In the interwar period social policy was mainly focused on problems caused by industrialisation and urbanisation and primarily on blue-collar workers and their families. Social insurance of employees covering sickness, disability and old age was a key instrument of social policy. Following the economic crisis social policy in the 1930s was centred on addressing unemployme
nt, which was growing at an unprecedented rate and was moreover longer-term than it had been previously. Unemployment was addressed through the imperfect Ghent system (operated by the trade unions), but that only helped roughly one third of the unemployed, so other measures, such as food and energy measures and later active support for employment, especially in the construction industry, were added in a somewhat higgledy-piggledy manner. It is not possible to prove whether sociological findings had any direct influence or impact on social policy.
Klíčová slova: rodina; sociologie; sociologie rodiny; politika sociální; historie; Machotka

Klíčová slova v angličtině: sociology; sociology of a family; social policy; Machotka; family; history
Klasifikace: T04 - rodina, rodinná politika, gender
Poznámka:  nezadávat do RIV
GAP404/10/0032 - Dějiny a současnost české sociologie (projekt SOÚ AV ČR)
Pracoviště: VUPSVPRP Typ: Článek z periodika


Báze dat jsou řízeny systémem WEBIS
Copyright © 1998-2011, CEIT