| Anotace: |
V současnosti se vede v celé Evropě diskuse o krizi sociálního státu, která upozorňuje na rostoucí zátěž, jakou jeho poválečný rozvoj znamená pro ekonomiku celé Evropské unie i pro ekonomiky jejích jednotlivých člen-ských zemí. Populace těchto zemí stárnou, což zatěžuje nejen jejich systémy důchodového zabezpečení (větší výdaje při menších zdrojích), ale i jejich zdravotnictví (potřeba rozsáhlejší a dražší lékařské péče). Rostoucí nezaměstnanost (masová s převahou dlouhodobé nezaměstnanosti) a s ní spojená chudoba představují další soci-ální výdaje. Není divu, že i když se hovoří o pěti či šesti krizích sociálního státu, dominuje v mnohé debatě téma krize finanční. Zejména liberálové pak upozorňují i na nezamýšlené důsledky programů sociálního státu, jako jsou ztráta pracovní motivace v určitých vrstvách a homogenizace chudých (stírání rozdílu mezi tradičně rozli-šovanými "deserving" a "undeserving" chudobou). Jejich kritika sociálního státu obrací pozornost i k jeho krizi legitimity a krizi efektivity. V sou
vislosti s poslední uvedenou se nejčastěji hovoří na jedné straně o byrokratiza-ci sociálního státu a na druhé straně o zneužívání sociálních dávek jeho klienty. V poslední době se však v této souvislosti diskutuje i jev, který je nazýván "non-take-up of social benefits", neboli nečerpání dávek těmi, komu jsou určeny a kdo k tomuto čerpání mají oprávnění. Tento jev "nevyužívání sociálních dávek" bychom mohli chápat (ve spojitosti se zmíněným "zneužíváním sociálních dávek") jako krizi cílenosti sociálního státu. Jak ukazují data z české populace, působí zde analogické faktory, které jsou obsaženy v modelech, kterými se poku-sili vysvětlit "nevyužívání sociálních dávek autoři ve Velké Británii a Nizozemí. Míra stigmatizace spojená s žádostí o sociální dávku je v české populaci sice nižší než ve zmíněných zemích, přesto sehrává určitou roli. Zejména v sociálních skupinách, které se pohybují mírně nad hranicí oprávnění (1,6 až 2násobek životního mi-nima). Výraznější roli však patrně sehrává nižší sociální kompete
nce. Ať již máme na mysli schopnost vyhledá-vat informace o existenci sociálních dávek, vyhodnocovat na jejich základě vlastní oprávnění k čerpání dávky či schopnost vyjednávat přitom s příslušným úřadem (vyplňovat jeho úřední formuláře a komunikovat s jeho úřed-níky).
|
| |
| Anotace v angličtině: |
At present, the discussion about the welfare state crisis is underway in Europe, which calls attention to the growing burden that the welfare state's post-war development represents for both the economy of the Union as a whole and for the economies of individual member countries. The populations of these countries are ageing which burdens not only their pension systems (greater expenses with less resources) but also health care systems (need more extensive and more expensive health care). Growing unemployment (large-scale and primarily long-term unemployment) and related poverty represent further social expenses. It is no wonder that although five or six different welfare state crises are being discussed, the issue of the financial crisis dominates many debates. With regard to this, two issues are often discussed - welfare state bureaucratisation on the one hand and misuse of social benefits by the clients on the other hand. In this connection, a phenomenon called "non-take-up of so-cial benefits" has been di
scussed recently as well. It consists in a failure to draw social benefits by eligible clai-mants at whom the benefits are targeted. "Non-take-up of social benefits" can be perceived (considering the mentioned "misuse social benefits") as a crisis of welfare state targeting. Models explaining non-take-up of so-cial benefits originate in particular in Great Britain and the Netherlands. As our data suggest, the Czech popu-lation is affected by factors analogous to those which are incorporated in the models. Non-take-up of social be-nefits in Czech society depends primarily on value orientations and the social competence of the eligible clai-mants. These people are less efficient in not only searching for relevant information about the availability of social benefits, but also in processing it. They tend to possess a sense of insecurity about their own entitlement (insufficient ability to process information) and lack enough negotiation skills when dealing with expert systems (completing forms and communicating
with authorities). Potential claimants for social benefits have weaker social competence than those whose higher income (expressed in terms of multiples of living standards) excludes them from entitlement to social benefits. The degree of stigmatisation associated with claiming social benefits is lower in Czech society, nonetheless, it still intervenes in the decision whether to claim social benefits - particu-larly in social strata which finds themselves slightly above the threshold for social benefits entitlement (1.6 to 2 multiples of living standards).
|
|
