| BAO - odborné monografie vydané ve VÚPSV, v.v.i. Vyhodnocení cílenosti a dopadu programu veřejně prospěšných prací realizovaného v roce 2016 [Evaluation of the Impact and Targeting of the Program of Community Service in 2016]. / Jiří VYHLÍDAL, Helena MAREŠOVÁ, Marie TÁBORSKÁ, Markéta HORÁKOVÁ - Praha: VÚPSV, v. v. i., 2021. - 94 stran
- ISBN 978-80-7416-426-2 (print), - ISBN 978-80-7416-427-9 (pdf)
[
VYHLÍDAL, Jiří
- MAREŠOVÁ, Helena
- TÁBORSKÁ, Marie
- HORÁKOVÁ, Markéta
] Soubory ke ztažení:
Externí odkaz |
| Anotace: |
Cílem této studie je popsat dopady programu veřejně prospěšných prací (VPP) v České republice v roce 2016. Pokud není uvedeno jinak, všechny výstupy a výsledky uvedené v této studii pocházejí z analýz provedených na souboru administrativních dat sbíraných v souvislosti s evidencí uchazečů o zaměstnání a administrací programů aktivní politiky zaměstnanosti na kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR (OKPrace). Programy tvorby pracovních míst ve veřejném sektoru (VPP) jsou z velké části určeny uchazečům, kteří jsou obvykle ve vztahu k trhu práce označováni jako outsideři. Cílem těchto programů není vždy nutně nebo především umístění absolventů zpět na trhu práce. Mohou například plnit funkci prevence dlouhodobé nezaměstnanosti, nebo také prevence zapojení uchazečů v nelegální ekonomice. Mohou také sloužit jako prostředek zlepšení finanční situace osob a domácností dlouhodobě závislých na systému sociální podpory.
Z naznačené mnohosti cílů s tímto typem programu spojených vyplývá i jistá obtíž při evaluaci jejich dopadu. A mnohostranné zaměření těchto programů se může projevit i v případě analýzy cílenosti. Jakkoli tedy existují oficiální dokumenty, které definují cíle programu a způsoby jeho implementace, nakonec bylo možné až z výsledků analýz určit, jakým cílům či účelům byla při implementaci dána přednost. Do programu VPP vstoupilo v průběhu roku 2016 celkem 15 884 uchazečů, což představuje necelá dvě procenta (1,87 %) z celé sledované kohorty nezaměstnaných, tzn. z těch, kteří byli v registru ÚP v roce 2016 alespoň jeden den. Účastníky VPP byli nejčastěji muži ve věku nad 50 let, bez nezaopatřených dětí, s nižším dosaženým vzděláním a v dobrém zdravotním stavu. V jejich pracovní anamnéze je možné najít buďto jedno nebo několik málo poměrně dlouhých, nebo více opakovaných kratších období nezaměstnanosti. Do programu však často nastupovali po relativně krátkém období sledované evidence.
Hodnocení dopadu programu VPP je založeno na aplikaci quasi-experimentálního kontrafaktuálního přístupu, založeného na párování členů intervenční skupiny (uchazečů, kteří absolvovali program VPP v roce 2016) a kontrolní skupiny (uchazečů, kteří žádný program APZ v roce 2016 neabsolvovali). Z porovnání výsledků intervenční a kontrolní skupiny vyplývá, že účast v programu VPP ve větší míře vede k opětovné evidenci v období po skončení programu. Z absolventů programu VPP se po skončení programu v monitorovaném období vrátila zpět do evidence takřka polovina (49,9 %). A čtvrtina z těch, kteří se vrátili do evidence, tak učinila bezprostředně po skončení účasti v programu VPP. Další čtvrtina do 6 měsíců. Do roka se do evidence vrátily tři čtvrtiny z nich. Z kontrolní skupiny se v monitorovaném období, trvajícím 22 měsíců, zpět do evidence vrátila jen o málo více než čtvrtina uchazečů (28 %). A i tempo jejich návratu bylo pomalejší než u absolventů VPP.
|
| |
| Anotace v angličtině: |
The aim of this study is to describe the impacts of the program of public sector job creation in the Czech Republic in 2016. Unless otherwise stated, all outputs and results presented in this study come from analyzes performed on a set of administrative data collected in connection with the registration of job seekers and administration of ALMPs at contact workplaces of the Labor Office of the Czech Republic (OKPrace). Public sector job creation program is largely aimed at jobseekers, who are usually referred to as "outsiders" in relation to the labor market. The goal of these programs is not always necessarily or, above all, to place participants back on the labor market. For example, the program can serve as a prevention of long-term unemployment, or also a prevention of the involvement of job seekers in the illegal economy. Program can also serve as a means of improving the financial situation of people and households being long-term dependent on the social support system.
The indicated number of objectives associated with this type of program also results in a certain difficulty in the evaluation of its impact. And the outcome of targeting analysis is also affected by the multifaceted focus of the program. Thus, although there are official documents that define the objectives of the program and the methods of its implementation, in the end it was only possible to determine from the results of the analyzes which objectives or purposes were given priority during the program implementation. In the course of 2016, 15.884 job seekers (1.87% of the entire monitored cohort of the unemployed) took part in the program of public sector job creation. Program participants were most often men over the age of 50, without dependent children, with lower educational attainment and in good health. In their work history can be often identified either one or a few relatively long or more repeated shorter periods of unemployment.
However, they frequently joined the program after a relatively short period of monitored registration. The evaluation of the program impact is based on the application of a quasi-experimental counterfactual approach, based on the matching of members of the intervention group (applicants who started participation in the program in 2016) and the control group (applicants who did not attend any ALMP program in 2016). A comparison of the results of the intervention and control groups shows that participation in the program leads to a greater extent to re-registration in the period after the end of the program. Almost half of the graduates of the program (49.9%) returned to the register in the monitored period in the monitored period. And a quarter of those who returned to the register did so immediately after their participation in the VPP program ended. Another quarter within 6 months. Within a year, three quarters of them returned to the register.
In the monitored period, lasting 22 months, only just over a quarter of applicants (28%) from the control group returned to the register. And the pace of their return was slower than that of the program participants.
|
|
