Prohledávání EPCCICSO

Publikační činnost: 2006

BDD - odborné články v domácích recenzovaných časopisech
Harmonizace rodinných a pracovních povinností rodičů se závislými dětmi. [Reconciliation of family and work duties of parents with dependent children.]. / Sylva Ettlerová, Anna Šťastná - In: Demografie. - ISSN 0011-8265 - Roč. 48, č. 1 (2006), s. 12-21.

[ Ettlerová, Sylva - Šťastná, Anna ]

Anotace:	V lednu 2005 provedl VÚPSV šetření "Harmonizace rodiny a zaměstnání 2005 (HRZ05), které bylo zaměřeno na vztah rodičovství a zaměstnání, a to jak na úrovni postojové, tak reálného chování. Předkládaný článek se zabývá otázkou zvládání rodinných a pracovních povinnosti a vstřícností zaměstnavatelů vůči zaměstnancům/zaměstnankyním s malými dětmi z hlediska opatření v oblasti slučitelnosti práce a rodiny.

Anotace v angličtině:	In January 2005 the RILSA performed a study on ôHarmonising the Family and Employmentö (HRZ05), focused on the relationship between parenting and employment in terms of both attitudes and actual behaviour. The article addresses the issue of coping with family and work obligations and how employersĺ accommodate for employees with small children in terms of reconciling work and the family.

Klíčová slova: ČR; sladění rodinného a prac. života; chování demografické; vzdělání dosažené; zaměstnání na částečný úvazek; práce domácí; doba pracovní; dovolená

Klíčová slova v angličtině: Czech Republic; reconciliation of work and family life; demographic behaviour; educational attainment; part time employment; work at home; workers welfare facilities; working hours; leave

Klasifikace: T04 - rodina, rodinná politika, gender

Návaznost: 1J051/05-DP2 Rodina, zaměstnání, vzdělání; MPS4577300901 - Výzkumný záměr VÚPSV

Pracoviště: VUPSVPRP

Typ: Článek z periodika

Publikační činnost: 2021

GII – publikace a dokumenty, které nelze zařadit do předchozích kategorií
Industrial relations and social dialogue : Working life during the COVID-19 pandemic as observed through national research data . / Renata KYZLINKOVÁ - Dublin: Eurofound, 2021. - 21 stran

[ KYZLINKOVÁ, Renata ]
Soubory ke ztažení:
Externí odkaz

Anotace:	Jak ukázala řada reprezentativních průzkumů v jednotlivých zemích, pouze menšina obyvatel EU zůstala ve stejném pracovním režimu jako dříve (nezměněná pracovní doba, stejné pracovní pozice a stejná odměna jako před pandemií). V roce 2020 vedly ztráta zaměstnání, programy zkrácených pracovních úvazků, změna profesí, omezení podnikatelských aktivit, práce na dálku, strukturální neslučitelnost nabídky a poptávky na trhu práce a ztráta institucionální podpory rodin s dětmi k pracovní nejistotě i celkové nejistotě velké části obyvatelstva. Kromě toho se prohloubily sociální nerovnosti. Výzkumy rovněž naznačily nárůst stresu a problémů s duševním zdravím, zejména u nejvíce postižených skupin společnosti. Naopak poměrně velká skupina lidí měla ze změn prospěch v podobě vyšší míry životní a pracovní spokojenosti a celkového přizpůsobení životních priorit. Reprezentativní průzkumy v jednotlivých zemích naznačují, že negativní dopady pandemie se v zemích EU projevily v různé míře.

Anotace v angličtině:	As a number of national representative surveys indicated, only a minority of the EU population remained in the same working regime as previously (unchanged working hours, in the same job positions and with the same remuneration as before the pandemic). In 2020, the loss of employment, short-time work (STW) schemes, changing professions, restrictions on business activities, teleworking, the structural incompatibility of labour market supply and demand, and the loss of institutional support for families with children led to both work uncertainty and overall insecurity for a large part of the population. In addition, social inequalities were exacerbated. Research has also suggested a rise in stress and mental health problems, particularly among the most affected groups in society. Conversely, a relatively large group of people have benefited from the changes in the form of enhanced levels of life and job satisfaction and the overall readjustment of life priorities. The national representative surveys suggest tha t the negative effects of the pandemic have impacted on the EU countries to varying degrees.

Klíčová slova: EU; trh práce; podmínky pracovní; homeworking; teleworking; práce z domova; flexibilní formy práce; podpora sociální; nezaměstnanost; COVID-19

Klíčová slova v angličtině: EU; labour market; labour conditions; homeworking; teleworking; work at home; flexible forms of employment; social support; unemployment; COVID-19

Klasifikace: T09 - sociální dialog, pracovní podmínky

Poznámka:

Dostupné z: https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/wpef21058.pdf

Pracoviště: VUPSVPSDAPV

Typ: Kniha

Publikační činnost: 2021

GII – publikace a dokumenty, které nelze zařadit do předchozích kategorií
Industrial relations and social dialogue : Czechia: Working life in the COVID-19 pandemic 2020. / Štěpánka LEHMANN, Soňa VEVERKOVÁ - Dublin: Eurofound, 2021. - 19 stran

[ LEHMANN, Štěpánka - VEVERKOVÁ, Soňa ]
Soubory ke ztažení:
Externí odkaz

Anotace:	Pandemie COVID-19 měla velký dopad na hospodářský rozvoj země, situaci podniků a pracovní i osobní život jednotlivců. V první vlně pandemie mělo Česko jednu z nejnižších incidencí COVID-19 na obyvatele v Evropě a tlak na lůžka intenzivní péče v nemocnicích byl minimální. Proto se po skončení výjimečného stavu omezení pomalu uvolňovala. Druhá vlna pandemie, která přišla v září 2020, však byla mnohem horší. Stav nouze byl opět vyhlášen 5. října 2020 a později byla uplatněna podobná omezení jako v období březen-květen 2020. Ekonomické dopady protiepidemických opatření zatím nejsou známy, protože řada podniků a živnostníků byla podpořena některým z kompenzačních programů; je však zřejmé, že některá odvětví byla silně zasažena (HORECA, cestovní ruch, doprava). Protiepidemická opatření měla také některé pozitivní dopady, zejména v oblasti digitalizace v mnoha oblastech (práce, firmy, vzdělávání, veřejná správa).

Anotace v angličtině:	The COVID-19 pandemic had a major impact on the country's economic development, the situation of companies and the work and personal lives of individuals. In the first wave of pandemic, Czechia had one of the lowest per capita COVID-19 infection rates in Europe and pressure on intensive care hospital beds was minimal. That is why restrictions were slowly loosened when the state of emergency ended. However, the second wave of pandemic, which came in September 2020, was much worse. State of emergency was declared again 5 October 2020 and later similar restrictions as in the period of March-May 2020 were applied. Economic impacts of anti-epidemic measures are not known yet, since many companies and selfemployed have been supported by any of compensation programmes; however, it is obvious, that some sectors have been badly hit (HORECA, tourism, transport). Anti-epidemic measures have also had some positive impacts too, especially in the field of digitalization in many areas (work, company, education, public admin istration).

Klíčová slova: ČR; trh práce; homeworking; práce z domova; flexibilní formy práce; podpora sociální; nezaměstnanost; COVID-19

Klíčová slova v angličtině: Czech Republic; labour market; homeworking; work at home; flexible forms of employment; social support; unemployment; COVID-19

Klasifikace: T09 - sociální dialog, pracovní podmínky

Poznámka:

Dostupné z: https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/wpef21011.pdf

Pracoviště: VUPSVPSDAPV

Typ: Kniha