| Anotace: |
Hlavním cílem této studie je poskytnout přehled ohledně vývoje mezd v podnikatelské sféře v České republice v období let 2014 až 2020 se speciálním důrazem na nejnižší mzdy. Data pro tento výzkum pocházejí od Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, přičemž výběrová šetření jsou zajišťována společností Trexima, spol. s r. o. Uvedená výběrová šetření jsou zacílena především na velké podniky, což vede ke značnému nadhodnocení charakteristik mzdové úrovně a jistému odchýlení od skutečného trhu práce České republiky, neboť problematika minimálních mezd se týká především malých firem. Další možné zkreslení zjištěných výsledků způsobuje skutečnost, že celkově ve vstupním souboru výrazně převažují muži nad ženami, protože otázka minimálních mezd se týká především žen.
Studie se zaměřuje na vývoj charakteristik mzdových rozdělení celkového souboru v členění podle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání. Jedná se o charakteristiky mzdové úrovně (průměrná mzda, mediánová mzda a mediálová mzda), a mzdové diversifikace (Giniho index). Speciální pozornost je věnována mzdové distribuci z hlediska decilů. Studie sleduje vývoj celých mzdových rozdělení v členění podle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání ve sledovaném období. Modely mzdových rozdělení byly konstruovány s využitím tříparametrických lognormálních křivek a metody maximální věrohodnosti bodového odhadu parametrů, přičemž počátek lognormálních křivek byl odhadnut prostřednictvím minimální mzdy v daném roce.
Bylo zjištěno, že mzdová rozdělení žen se vyznačují výrazně nižší polohou i deversifikací, což vyplývá rovněž ze skutečnosti, že mzdová rozdělení žen jsou špičatější a více kladně zešikmená než mzdová rozdělení mužů. V případě žen tedy převládají nižší hodnoty mezd oproti mzdám mužů.
Následující část studie je zaměřena na zaměstnance, kteří v příslušném roce pobírali hrubou měsíční mzdu v intervalu, jehož dolní mezd představuje minimální mzda v uvažovaném roce, a horní mez tohoto intervalu je tvořena 1,1násobkem této minimální mzdy. Cílem této části studie bylo identifikovat zaměstnance, kteří jsou nejvíce ohrožení fenoménem minimální mzdy z hlediska věku zaměstnance, okresu výkonu práce, povolání zaměstnance a v případě cizinců rovněž z hlediska jejich státní příslušnosti.
Výsledky ukazují, že z hlediska věku jsou problémem minimální mzdy ohroženi především zaměstnanci ve věkových intervalech 55 až 59 let, 50 až 54 let a 45 až 49 let. V rámci identifikace minimální mzdou nejohroženějších zaměstnanců na základě okresu výkonu zaměstnání bylo nejvíce zaměstnanců pobírajících mzdu na úrovni minimální mzdy zjištěno především v největších městech České republiky (Praha, Brno, Ostrava), což ale souvisí s velkou koncentrací zaměstnanců v těchto velkých městech.
Dalšími problémovými okresy jsou okresy na severu Moravy, jmenovitě okresy Karviná, Frýdek-Místek, dále okresy v Karlovarském a Ústeckém kraji, jmenovitě Sokolov, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Jedná se o oblasti, které z hlediska trhu práce standardně patří mezi problémové. Z hlediska povolání zaměstnance bylo zjištěno, že nejvíce jsou ohroženi problémem minimální mzdy pracovníci zaměstnaní na pracovních pozicích manipulačních dělníků ve výrobě, ostatních uklízečů a pomocníků, pomocníků v kuchyni, pomocných dělníků ve výrobě, pracovníků ostrahy, strážných, uklízečů a pomocníků v administrativních objektech, uklízečů a pomocníků ve zdravotnických a sociálních zařízeních, uklízečů prodejních prostor, uklízečů výrobních prostor (kromě potravinářské a farmaceutické výroby) a skladů, a vrátných.
Dále bylo zjištěno, že v České republice jsou zaměstnáni pracovníci ze 144 zemí světa, přičemž (vyjma Čechů) jsou minimální mzdou nejvíce ohroženi pracovníci původem ze Slovenska, Polska, Ukrajiny, Bulharska a Rumunska.
|
|
