Publikační činnost: 2022
GII – publikace a dokumenty, které nelze zařadit do předchozích kategorií

Epidemie covidu-19 a nerovná distribuce příjmů v krajích České republiky [The Covid-19 Epidemic and Unequal Distribution of Incomes in the Regions of the Czech Republic]. / Filip ČERVENKA, Vlastimil Beran, Diana Bílková - Praha: VÚPSV, v. v. i., 2022. - 36 stran

[ ČERVENKA, Filip - Beran, Vlastimil - Bílková, Diana ]

Soubory ke ztažení:

Externí odkaz
Anotace:  Studie dekomponuje a analyzuje regionální příjmové nerovnosti v České republice po vypuknutí pandemie covidu-19. Identifikován byl značný nárůst mzdové koncentrace. Nicméně vlivem ostatních zdrojů příjmů byl teto nárůst překonán. To mělo za následek pokles celkového Giniho indexu v roce 2020. Tento výsledek však nelze přičíst na vrub systému sociálního zabezpečení, ale aktivitě veřejného sektoru. Snížení nerovnosti bylo dosaženo pomocí diskreční politiky (např. podnikatelské kompenzační bonusy). Pro snížení nerovností skrze stávající systém sociálního zabezpečení by vláda ČR mohla rozšířit pomoc v hmotné nouzi, přídavky na dítě, dávky pěstounské péče nebo příspěvky na bydlení. Tyto sociální transfery vykazují nejnižší průměrné náklady z hlediska snižování nerovností a zároveň tvoří zanedbatelnou část objemu sociálních výdajů.
 
Anotace v angličtině:  The study decomposes and analyzes regional income inequality in the Czech Republic after the start of COVID-19 pandemic. Significant rise of wage concentration was identified; however, it was overruled by the effect of other income sources, resulting in decline on the total Gini index in 2020. This outcome can be attributed to activity of the public sector, however not to the social security system. The decline of inequality was achieved through discretionary policy, as entrepreneurial compensation bonuses. To decrease the inequality by existing social security scheme, Czech government could augment assistance in material need, child allowance, foster care benefit or housing allowance. These social transfers show the lowest average cost in terms of reducing inequality and at the same time account for a negligible part of current social expenses.
Klíčová slova: nerovnost; příjmy; náklady; mzda minimální; zab. sociální; covid-19; kompenzace

Klíčová slova v angličtině: inequality; incomes; costs; minimum wage; social security; covid-19; compensation
Klasifikace: T10 - příjmy a mzdy
Návaznost: IP70101 Vliv minimální mzdy na trh práce v ČR
Pracoviště: VUPSVSPS Typ: Kniha

Publikační činnost: 2021
GII – publikace a dokumenty, které nelze zařadit do předchozích kategorií

Situace na pracovním trhu v České republice se zřetelem na zaměstnance pobírající hrubou měsíční mzdu na úrovni minimální mzdy. / Diana BÍLKOVÁ, Vlastimil BERAN, Filip ČERVENKA - Praha: VÚPSV, v. v. i., 2021. - 44 stran

[ BÍLKOVÁ, Diana - BERAN, Vlastimil - ČERVENKA, Filip ]

Soubory ke ztažení:

Externí odkaz
Anotace:  Hlavním cílem této studie je poskytnout přehled ohledně vývoje mezd v podnikatelské sféře v České republice v období let 2014 až 2020 se speciálním důrazem na nejnižší mzdy. Data pro tento výzkum pocházejí od Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, přičemž výběrová šetření jsou zajišťována společností Trexima, spol. s r. o. Uvedená výběrová šetření jsou zacílena především na velké podniky, což vede ke značnému nadhodnocení charakteristik mzdové úrovně a jistému odchýlení od skutečného trhu práce České republiky, neboť problematika minimálních mezd se týká především malých firem. Další možné zkreslení zjištěných výsledků způsobuje skutečnost, že celkově ve vstupním souboru výrazně převažují muži nad ženami, protože otázka minimálních mezd se týká především žen.
Studie se zaměřuje na vývoj charakteristik mzdových rozdělení celkového souboru v členění podle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání. Jedná se o charakteristiky mzdové úrovně (průměrná mzda, mediánová mzda a mediálová mzda), a mzdové diversifikace (Giniho index). Speciální pozornost je věnována mzdové distribuci z hlediska decilů. Studie sleduje vývoj celých mzdových rozdělení v členění podle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání ve sledovaném období. Modely mzdových rozdělení byly konstruovány s využitím tříparametrických lognormálních křivek a metody maximální věrohodnosti bodového odhadu parametrů, přičemž počátek lognormálních křivek byl odhadnut prostřednictvím minimální mzdy v daném roce.
Bylo zjištěno, že mzdová rozdělení žen se vyznačují výrazně nižší polohou i deversifikací, což vyplývá rovněž ze skutečnosti, že mzdová rozdělení žen jsou špičatější a více kladně zešikmená než mzdová rozdělení mužů. V případě žen tedy převládají nižší hodnoty mezd oproti mzdám mužů.
Následující část studie je zaměřena na zaměstnance, kteří v příslušném roce pobírali hrubou měsíční mzdu v intervalu, jehož dolní mezd představuje minimální mzda v uvažovaném roce, a horní mez tohoto intervalu je tvořena 1,1násobkem této minimální mzdy. Cílem této části studie bylo identifikovat zaměstnance, kteří jsou nejvíce ohrožení fenoménem minimální mzdy z hlediska věku zaměstnance, okresu výkonu práce, povolání zaměstnance a v případě cizinců rovněž z hlediska jejich státní příslušnosti.
Výsledky ukazují, že z hlediska věku jsou problémem minimální mzdy ohroženi především zaměstnanci ve věkových intervalech 55 až 59 let, 50 až 54 let a 45 až 49 let. V rámci identifikace minimální mzdou nejohroženějších zaměstnanců na základě okresu výkonu zaměstnání bylo nejvíce zaměstnanců pobírajících mzdu na úrovni minimální mzdy zjištěno především v největších městech České republiky (Praha, Brno, Ostrava), což ale souvisí s velkou koncentrací zaměstnanců v těchto velkých městech.
Dalšími problémovými okresy jsou okresy na severu Moravy, jmenovitě okresy Karviná, Frýdek-Místek, dále okresy v Karlovarském a Ústeckém kraji, jmenovitě Sokolov, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Jedná se o oblasti, které z hlediska trhu práce standardně patří mezi problémové. Z hlediska povolání zaměstnance bylo zjištěno, že nejvíce jsou ohroženi problémem minimální mzdy pracovníci zaměstnaní na pracovních pozicích manipulačních dělníků ve výrobě, ostatních uklízečů a pomocníků, pomocníků v kuchyni, pomocných dělníků ve výrobě, pracovníků ostrahy, strážných, uklízečů a pomocníků v administrativních objektech, uklízečů a pomocníků ve zdravotnických a sociálních zařízeních, uklízečů prodejních prostor, uklízečů výrobních prostor (kromě potravinářské a farmaceutické výroby) a skladů, a vrátných.
Dále bylo zjištěno, že v České republice jsou zaměstnáni pracovníci ze 144 zemí světa, přičemž (vyjma Čechů) jsou minimální mzdou nejvíce ohroženi pracovníci původem ze Slovenska, Polska, Ukrajiny, Bulharska a Rumunska.
Klasifikace: T10 - příjmy a mzdy
Návaznost: IP70101 Vliv minimální mzdy na trh práce v ČR
Pracoviště: VUPSVSPS Typ: Kniha

Publikační činnost: 2021
BAO - odborné monografie vydané ve VÚPSV, v.v.i.

Report o úpravě datových souborů pro projekt "Vliv minimální mzdy na trh práce v ČR". / Filip ČERVENKA, Vlastimil BERAN, Diana BÍLKOVÁ - Praha: VÚPSV, v. v. i., 2021. - 18 stran

[ ČERVENKA, Filip - BERAN, Vlastimil - BÍLKOVÁ, Diana ]

Soubory ke ztažení:

Externí odkaz
Anotace:  Cílem "Reportu o úpravě dat" je představit základní kontroly a úpravy datových souborů ISPV, které byly nezbytným předpokladem pro využití těchto dat k účelům dalšího analytického zkoumání. Report popisuje strukturu a obsah dat ISPV za mzdovou a platovou sféru v rozmezí let 2014 až 2020 ľ popisuje aplikované kontroly, zjištěnou chybovost, příslušná navržená řešení a další nutné dopočty a doplnění. Provedené kontroly se zaměřovaly na identifikaci neplatných hodnot podle dostupných oficiálních číselníků a podle logicky přípustných hodnot.
Bylo zjištěno, že data ISPV vykazují poměrně vysokou chybovost projevující se u některých proměnných neplatnými hodnotami v řádech desítek až stovek tisíc záznamů v jednotlivých obdobích. Zároveň bylo zjištěno, že struktura chybovosti v datech mzdové sféry se znatelně odlišuje mezi staršími obdobími let 2014 až 2015 a novějšími obdobími let 2016 až 2020. Tento předěl naznačuje možnou změnu v přístupu k úpravě dat ze strany dodavatele. Nicméně popis úpravy dat ze strany dodavatele není veřejně dostupnou informací, zároveň není součástí ani přílohou datových souborů. Tento fakt zásadním způsobem ztěžoval práci na opravě chybových hodnot. Vedle provedených kontrol byly rovněž dopočítány a doplněny proměnné pro hrubé měsíční mzdy a platy a pro přepočtené placené měsíce, jelikož tyto proměnné nejsou součástí původních souborů.
Dále byly doplněny specifické umělé proměnné, které umožňují filtrovat data podle zadaných kritérií vzešlých z odborné diskuse. Popsané kroky byly nezbytným předpokladem pro další práci s popsanými daty.
Klasifikace: T10 - příjmy a mzdy
Návaznost: IP70101 Vliv minimální mzdy na trh práce v ČR
Pracoviště: VUPSVSPS Typ: Kniha


Báze dat jsou řízeny systémem WEBIS
Copyright © 1998-2011, CEIT