Anotace: |
Článek se zaměřuje na využívání péče o děti předškolního věku ve 13 evropských zemích s různými modely zaměstnávání matek. S využitím komparativního přístupu dává do souvislosti uspořádání péče s opatřeními rodinné politiky. Politiky a postupy péče o děti v postkomunistických zemích (ČR, Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko) jsou porovnávány v širším evropském kontextu a konkrétně s různými zeměmi reprezentujícími hlavní typy strategií sociálního státu a rodinné politiky v Evropě (Spojené království, Německo, Rakousko, Itálie, Francie, Španělsko a Švédsko). Článek se zaměřuje na programy rodičovské dovolené, zaměstnanosti rodičů a formální péči o děti a bere v úvahu neformální péči o děti, což je v mnoha zemích zásadní pro dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Zjištění autorek ukazují, že využívání neformální péče o děti přímo nesouvisí ani s délkou placené rodičovské dovolené, ani se zaměstnaností matek. Neformální péče o děti, kterou ve většině případů poskytují prarodiče, je využívána každý týden pro nejméně třicet procent předškolních dětí ve všech studovaných postkomunistických zemích kromě Bulharska. Podobně vysoké úrovně neformální péče o děti však byly také zjištěny ve Velké Británii, Itálii a Rakousku. Při rozdělení péče o děti v každém evropském státě hrají důležitou roli genderové morální racionality založené na kulturních normách.
|
|
Anotace v angličtině: |
The article focuses on the use of childcare for preschool-age children in 13 European countries with different models of maternal employment. Employing a comparative approach it relates care arrangements to family policy measures. Childcare policies and practices in post-communist countries (the Czech Republic, Bulgaria, Hungary, Poland, Slovakia, and Slovenia) are compared in a wider European context and specifically to various countries representing the principal types of welfare state and family policy strategies in Europe (the United Kingdom, Germany, Austria, Italy, France, Spain, and Sweden). The article focuses on parental leave schemes, parental employment, and formal childcare and takes into account informal childcare, which in many countries is crucial to achieving a work-life balance. The authorsĺ findings reveal that the use of informal childcare is not directly related to either the length of paid parental leave or maternal employment. Informal childcare, which in most cases is provided by grandp arents, is used on a weekly basis for at least thirty per cent of preschool-age children in all the post-communist countries studied except Bulgaria. However, similarly high levels of informal childcare were also found in the United Kingdom, Italy, and Austria. Gendered moral rationalities based on cultural norms play an important role in division of childcare in each European state.
|
|