| Anotace: |
Mezi nové rodinné formy, které se v posledních letech výrazně prosazují, patří i tzv. rekonstituované rodiny, tj. rodiny s nevlastním rodičem. Rodina obecně je velmi komplikovaný systém, rekonstituovaná o to více, nebo dává vzniknout dalším typům vztahů mezi jejími členy. Tomuto typu rodin nebyla dosud v českém sociologickém prostředí věnována dostatečná pozornost. Článek vychází z výsledků výzkumu z roku 2018 založeného na kvantitativních a kvalitativních metodách a zaměřuje se na základní otázku složení rekonstituovaných rodin, jejich stabilitu, problémy či rizika, jež je ohrožují, ale i na to, co může tyto rodiny posílit, aby byly funkční. Výzkum ukázal, že se tyto rodiny potýkají především se vztahovými problémy v důsledku rozpadu původní rodiny a sžívání se s novým rodinným uspořádáním. To se promítá i do závěrečných doporučení plynoucích z hloubkových rozhovorů pro opatření v rámci rodinné a sociální politiky. V nich je kladen důraz zejména na dostupnost kvalitních psychoterapeutických služeb jak v obdo
bí vzniku partnerských problémů, aby rodina zůstala zachována, tak ve fázi jejího případného rozpadu, ale i po zformování rodiny nové.
|
| |
| Anotace v angličtině: |
The so-called reconstituted families, i.e. families with step-parents are one of the family forms that have significantly spread out in recent decades. In general the family is a very complicated system, and the reconstituted all the more, as it generates different types of relationships. This type of families has not been given enough attention in the Czech sociological environment yet. Based on the results of a 2018 research using quantitative and qualitative methods, the article focuses on the fundamental issue of the composition of reconstituted families, their stability, their problems or risks that threaten them. On the other hand it identifies factors that can strengthen those families to make them functional. Research has revealed that reconstituted families are mainly faced with relationship problems as a result of the breakup of the previous family and of adaptation process to new family arrangements. This is also reflected in the final recommendations for family and social policy measures resulting
from in-depth interviews. They emphasize the availability of high-quality psychotherapeutic services both at the beginning of partnership problems in order to preserve the family and at the stage of its possible break-up, but also after the formation of a new family.
|
|
