| Anotace: |
Studie se zabývá tématem péče o sebe u sociálních pracovníků. Především profesní péčí o sebe, zejména možnostmi, dovednostmi a strategiemi jak dosahovat pracovní pohody a zlepšovat zvládání stresu a tlaků přímo na pracovišti. V českém prostředí zůstává tato oblast jako celek stále spíše opomíjena. Téma je zasazeno do širšího kontextu pracovních podmínek, péče zaměstnavatele o sociální pracovníky. Součástí studie je základní teoretický vhled do problematiky péče o sebe u sociálních pracovníků. Vychází zejména ze zahraničních zkušeností a výzkumů. Péče o sebe je představována jako členitý mnohodimenzionální proces záměrného zabývání se strategiemi, které mají podporovat zdravé fungování a zvyšovat well-being. Profesní péče o sebe je proces záměrného a cílevědomého zabývání se činnostmi a zapojování se do činností, které podporují efektivní a vhodné využívání "self", vlastní osoby, v rámci naplňování profesní role sociálního pracovníka. Teoretická část studie se zaměřuje zejm. na témata významu péče sociálních p
racovníků a rizika opomíjení této oblasti. Péče o sebe je představována jako odborná kompetence i jako součástí profesní socializace. A to již na úrovni začlenění praktického výkonu péče o sebe do studia a praxí studentů sociální práce. Zároveň je vnímána jako jedna z důležitých komponent a zároveň předpokladů profesionálního výkonu sociální práce. Empirická část studie vychází z dat týkajících se sociálních pracovníků obecních úřadů. Vzhledem ke specifikům sociální práce na obecních úřadech se některé poznatky vztahují pouze na tento segment výkonu sociální práce. U řady z nich lze ale očekávat širší platnost. Pro analýzu byly využity čtyři datové sety ze dvou šířeji založených výzkumných projektů. Jedná se o dva sety kvantitativních dat, kvalitativní data z hloubkových rozhovorů a data získaná metodou DELPHI od expertů z řad supervizorů sociálních pracovníků. Prezentované empirické poznatky se zabývají zejm. hodnocením významu péče o sebe sociálními pracovníky a oblastmi péče o sebe, s nimiž sociální pracov
níci mají či naopak nemají zkušenosti. Tématem jsou také na nároky a rizika výkonu sociální práce na obecních úřadech, zdroje napětí, nespokojenosti a stresu z hlediska pracovníků.
|
| |
| Anotace v angličtině: |
The study deals with the topic of self-care of social workers. Above all, professional self-care, especially the possibilities, skills and strategies to achieve well-being and improve stress and pressure management in the workplace. In the Czech social work, this topic remains rather neglected. The study sets this theme in the wider context of working conditions and employer care for social workers. The first part of the study is bringing a basic theoretical insight into the theme of self-care in social workers, which is mainly based on foreign experience and research. Self-care is presented as a multidimensional process of deliberate dealing with different strategies aimed at promoting healthy functioning and increase well-being. Professional self-care is a process of deliberate and purposeful engagement in activities that support the efficient and appropriate use of the social workers´ "selfö in fulfilling their professional roles. The theoretical part of the study focuses mainly on the importance of social
workers' self-care and the risk of neglecting this area. Self-care is presented both as a professional competence and as a part of professional socialization. This should take place already as a part of educational process in the form of self-care in the study and self-care practice of social work students. The empirical part of the study is based on data concerning social workers of municipal authorities. Due to the specifics of social work at municipalities, some findings apply only to this area of social work. However, many of them can be expected to have a broader validity. Four data sets from two more extensive research projects were used for the analysis. They include two sets of quantitative data, qualitative data from in-depth and semi-standardized interview with municipal social workers, and data obtained by the DELPHI method from experts, specifically social workers' supervisors.
|
|
