| Anotace: |
Článek přináší dílčí výsledky výzkumu zaměřeného na proces zprostředkování náhradní rodinné péče v České republice, se zvláštním zřetelem k dětem romského etnika. Pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností byli požádáni o kvalifikované odhady počtu dětí (celkově i zvlášť pro romské děti), kterým byla v roce 2020 nalezena náhradní rodina, a o sdílení svých zkušeností ohledně procesu zprostředkování náhradní rodinné péče. Z výsledků šetření vyplývá, že v roce 2020 byly přibližně dvě pětiny dětí v příslušné evidenci romského etnika. Podle kvalifikovaných odhadů pracovníků uvedených úřadů je podíl romských dětí, kterým je zprostředkována nějaká forma náhradní rodinné péče, nižší než u dětí většinového etnika. Důvodem je obecně nedostatek žadatelů, kteří by chtěli přijmout dítě do péče, z nich je navíc jen nepatrný podíl ochotný přijmout romské dítě.
Důvodem jsou obavy žadatelů z nepřijetí romského dítěte nejbližším okolím a obecně většinovou společností, ale také obavy z reakcí jeho biologické rodiny a z kulturních odlišností.
|
| |
| Anotace v angličtině: |
The article presents the partial results of research that focused on the process governing the arrangement of substitute family care in the Czech Republic, with special regard to Roma children. Employees of the social and legal child protection institutions of regional authorities and so-called municipal authorities with extended powers were asked for their qualified estimates of the number of children (overall and especially Roma children) for whom substitute families were secured in 2020, and to share their experiences regarding the substitute family arrangement process. The results of the survey revealed that in 2020, approximately two-fifths of such children related to the Roma ethnic group. According to qualified estimates by the staff of the respective authorities, the proportion of Roma children who are provided with some form of substitute family care is lower than for the children of the majority population.
The reason is, generally, the lack of applicants who wish to provide substitute care and, moreover, the very small proportion of them who are willing to accept a Roma child. This is usually because of applicants' concerns about the non-acceptance of Roma children in their immediate environment and in the majority society in general, the potential reaction of the biological family and cultural differences.
|
|
