Albín Bráf (1851-1912), profesor národního hospodářství, první, který na Univerzitě Karlově začal přednášet nejprve jako docent (jmenován 1877) a později jako řádný profesor (1890) národní hospodářství česky. V roce 1883 byl zvolen za poslance zemského sněmu (znovuzvolený 1889), kde se věnoval humanistickým činnostem. V referátu měl veřejné nemocnice, chudobince, blázince, káznice, polepšovny a donucovací pracovny. Ač národohospodář, označovaný svými vrstevníky jako „hospodářský buditel“, věnoval se i otázkám sociálním. Z jeho prací: „Almužna a mzda“ (1883) , „Sociální politika státu evropských“(1896) a „Kterak pokračuje myšlenka povinného pojištění dělnického“(189). Většina prací vyšla po jeho smrti v sebraných spisech, které vydali J. Gruber a C. Horáček pod názvem „Albín Bráf, Život a dílo“ ( Praha, Vesmír 1922-1924