Karel Engliš(1880-1962), habilitoval se v roce 1919 na Masarykově univerzitě v Brně, později byl profesorem právnické fakulty Univerzity Karlovy, odkud byl po komunistickém puči propuštěn. Ač byl největším finančním odborníkem, který s Aloisem Rašínem ovlivňoval měnovou politiku mezi světovými válkami, věnoval se i sociální politice. Jeho spis „Sociální politika“ (1916, druhé vydání 1922) ovlivnil sociálněpolitické myšlení první republiky. Jeho názory vycházely z jeho statistických analýz chudinství a na rozdíl od německých autorů pojímal sociální politiku jako dynamický nástroj k „povznesení národa“. Tím předběhl koncepci lorda Williama Beveridge („Social Insurance and Allied services, 1942) o 26 let.